Vyšetřením sledujeme přítomnost zarudnutí, otoku a krvácení dásně. Soustředíme se také na přítomnost zubního plaku a zubního kamene. Pečlivě měříme hloubku tzv. parodontálních kapes. Získané informace konzultujeme s klientem a následně sestavíme léčebný plán na míru.
Hloubkové subgingivální čištění je součástí terapie parodontitidy, při které se tvoří subgingivální (poddásňový) zubní kámen a vznikají parodontální kapsy. Tímto čištěním je zubní kámen a plak z povrchu kořene zubu odstraněn pomocí speciálních jemných ručních nástrojů (kyret) a subgingiválních ultrazvukových koncovek. Na závěr ošetření je ještě množství bakterií v parodontální kapse zredukováno výplachem pomocí 3% peroxidu vodíku a 0,2% chlorhexidinu. Hloubkové čištění může být rozvrženo do několika návštěv. Po každém hloubkovém čištění následuje 6-8 týdenní fáze hojení dané lokality.
Dentální Hygiena na našem pracovišti probíhá dle konceptu GBT (Guided Biofilm Therapy). Jedná se o nový, moderní a minimálně invazivní postup v rámci dentální hygieny. Jak z názvu vyplývá, ošetřující se během profesionálního čištění řídí obarveným biofilmem, který je hlavní příčinou vzniku zubních kazů, parodontálních onemocnění a infekcí kolem implantátů. Po vyšetření a zhodnocení klinického stavu následuje detekce plaku, která přítomný zubní plak zviditelní. Klient může sám pozorovat, které plochy zubů čistí nedostatečně. Poté probíhá instruktáž čištění. Následuje ošetření, které zahrnuje AIRFLOW, případně PERIOFLOW, s jemným Erythritol práškem. Takto je odstraněn biofilm, pigmentace a čerstvě mineralizovaný zubní kámen. Zbývající zubní kámen, pokud nějaký zůstane, je následně odstraněn metodou PIEZON s mimořádně šetrnou ultrazvukovou koncovkou PS, v případě čištění v těsné blízkosti implantátů koncovkou PI. Na závěr probíhá vyleštění, fluoridace povrchu zubů a kalibrace mezizubních prostor.
Jedná se o druh pískování s použitím speciální koncovky a prášku vhodného do parodontálních kapes a do okolí implantátů. Užívá se po hloubkovém čištění k vypláchnutí parodontální kapsy a při zánětech v oblasti implantátu. Prášek obsahuje chlorhexidin s antiseptickým a antibakteriálním účinkem.
Air-flow neboli pískování je procedura, při které na povrch zubu dopadá směs speciálního prášku a destilované vody poháněné stlačeným vzduchem. Pomocí nejjemnějších prášků (velikost částic 14 μm) lze odstraňovat měkké povlaky z povrchu zubů, dásní a jazyka. Hrubší prášky (velikost částic 40 μm) se používají k odstraňování tmavých povrchových pigmentací, které vznikají konzumací pigmentovaných jídel a nápojů.
Jedná se o druh pískování s použitím speciální koncovky a prášku vhodného do parodontálních kapes a do okolí implantátů. Užívá se po hloubkovém čištění k vypláchnutí parodontální kapsy a při zánětech v oblasti implantátu. Prášek obsahuje chlorhexidin s antiseptickým a antibakteriálním účinkem.
Při domácím bělení jsou nejprve v ordinaci zhotoveny otisky zubů, podle kterých jsou v zubní laboratoři připraveny nosiče pro nanášení gelu. Následně je klient důkladně instruován o používání nosiče a gelu, a tyto jsou mu také předány. Klient provádí vlastní bělení zubů sám doma, bez nutnosti býti v ordinaci a bez asistence specialisty. Domácí bělení může být noční nebo denní. Výběr vhodného bělení závisí na preferencích klienta. U nočního bělení se většinou používá gel s nižší koncentrací účinné látky, u kterého je doba působení až 8 hodin (klient s nosiči spí). U denního bělení je většinou použita koncentrace účinné látky vyšší a doba působení je okolo 4 hodin. Celkový čas bělení je 1-3 týdny. Tento typ bělení je tedy časově náročnější, ale proces bělení je postupný a získané výsledky jsou velmi stabilní.
Je možné využít i kombinace domácího a ordinačního bělení. Dle našeho názoru se jedná o bělení nejvhodnější, s nejstabilnějšími výsledky.
Odebrání anamnezy; Vstupní vyšetření parodontu; Odstranění povlaků a pigmentací; Supragingivální scaling; Leštění a fluoridace; Motivace, instruktáž a nácvik čištění; Kalibrace mezizubních prostor
Opětovné vyšetření parodontu; Evaluace úspěšnosti terapie; Odstranění povlaků a pigmentací; Scaling (ultrazvuk, ruční nástroje); Leštění a fluoridace; Rekalibrace mezizubních prostor; Remotivace a reinstruktáž.
Opětovné vyšetření parodontu; Reevaluace úspěšnosti terapie; Odstranění povlaků a pigmentací; Scaling (ultrazvuk, ruční nástroje); Leštění a fluoridace; Rekalibrace mezizubních prostor; Remotivace a reinstruktáž.
Gingivitida je nejčastější onemocnění dásně. Příčinou onemocnění je zubní povlak, který se vytváří na povrchu zubů a skládá se převážně z bakterií a jejich produktů. Pokud není zubní plak pravidelně a kvalitně odstraněn, dojde ke vzniku zánětu dásně. Zanícená dáseň se projevuje typickými příznaky zánětu: zarudnutí, otok a krvácení. V pokročilejším stádiu se může objevovat bolestivost. Gingivitida je prvotní stádium parodontitidy. Prevencí gingivitidy je pravidelné a důkladné odstraňování zubního plaku z povrchu zubů a mezizubních prostorů.
Zánět stejného charakteru jako gingivitida může vznikat i v oblasti sliznice kolem implantátu. Tento zánět je, stejně jako u gingivitidy, způsoben kumulací zubního plaku v oblasti slizničního okraje v těsné blízkosti u implantátu. Projevuje se zarudnutím, otokem a krvácením sliznice v oblasti implantátu. Prevencí je pravidelné a důkladné odstraňování zubního plaku.
Parodontitida je zánětlivé onemocnění závěsného aparátu držícího zub v zubním lůžku. Příčinou onemocnění je neléčená gingivitida a rozšíření zánětlivých změn do hlubších struktur parodontu. Při tomto onemocnění dochází v patřičné lokalitě k úbytku kosti zubního lůžka a vazivových vláken zpevňujících zub ke kosti. Mezi projevy patří mimo jiné krvácení dásní, odhalování zubních krčků a prohlubování parodontálních kapes. V pokročilé fázi onemocnění dochází k viklavosti zubů a následně až k jejich ztrátě.
V případě neléčené mukositidy, dojde k rozšíření zánětlivých změn do hlubších struktur tkání v těsné blízkosti implantátu. Tyto se projevuji, mimo jiné, také nevratným úbytkem kostní tkáně ve které implantát drží. Mezi další projevy patří například krvácení sliznice a prohlubování tzv. mukozního tunelu v oblasti implantátu. V krajním případě toto onemocnění končí až ztrátou implantátu.